Diskuse na téma pizzerie

Vážená Květo,

začnu tím, že předpokládám, že jste Vaše otázky nepoložila jen mně, ale k širší diskusi. Byl bych ale nerad, aby se z těchto stránek stal nějaký chat, ve kterých si Češi tolik libují  hlavně proto, že se nemusí podepsat svým pravým jménem.

Nicméně i ti nepodepsaní, pokud používají slovník kultivovaného národa, mají právo své názory na těchto stránkách vyjádřit a tudíž je nemůžete přehlédnout.

Na každém šprochu, pravdy trochu a proto Váš přítel „o“ který Vám říká „Tak si kup dnešní hospodářky“ Vám zřejmě chce říci, že se v těch „hospodářkách“ něco píše o pizze.

Já jsem tak trochu handicapovaný tím, že se mi ty hospodářky na internetu nedaří otevřít, ale určitě bych si  to i já rád přečetl.

Tři z přikázání mého náboženství totiž jsou: „Číst, číst a číst“. No a těchto přikázání  byste se měla v tomto případě držet i Vy. O jídle a pití, o různých etnických kuchyních se napsalo více než o čemkoliv jiném. Pokud se jedná o individuální jídlo, tak si myslím, že prvenství má sice hamburgr, ale pak zcela určitě následuje pizza.

        Tak jaké kuchařské knihy jste už napsal?

Kuchařské kniha a recepty píše kde kdo, i každý zpěvák, je ale až zarážející,  že mezi těmito autory je relativně málo profesionálních kuchařů nebo odborníků kteří vědí o čem mluví.

Michael Dimitrov ve svém příspěvku sice říká, že ty „hezké debaty"  které se na těchto stránkách vedou  po 5té přestal číst,  ale pokud to   vážená Květo, myslíte s tou přestavbou Vaši restaurace na pizzeri váženě, tak bych Vám já naopak doporučil, aby  než se do nějaké přestavby pustíte, si o pizze přečetla co Vám přijde do ruky.

Jako další krok ochutnejte 50, 100 nebo i více pizz a to jak těch dobrých, tak těch špatných a porovnejte je s tou vaší pizzou. Následně udělejte nejméně 3-4 verze „Vaší“ pizzy a dejte ji ochutnat nejméně deseti Vašich přátel (a nepřátel) aby Vám ji pochválili nebo sepsuli.

           Pizza certified expert Emily

Pokud by to bylo tady, tak bych tu Vaši pizzu dal otestovat mým vnoučatům, protože ti jsou certifikovanými experty na pizzu. Problém je v tom, že oni oproti mně nic zadarmo nedělají a teď navíc už neberou dolary ale jen Euro.

 Pak udělejte podrobnou feasibility study, abyste věděla za kolik tu Vaši pizzu budete moci  prodávat a za jak dlouho se Vám ty investice vrátí.

Jedna Vaše otázka je, jestli je zapotřebí nějaké speciální vybaveni pro pizzerii, mimo pece, a na tu jste si sama odpověděla — že „samozřejmě“.

  Přes všechnu tu technologii nejlepší je pec moji babičky

 Pizza vznikla v Itálii v domácích kuchyních které mimo pořádné cihlové pece žádné speciální vybavení neměli. Tudíž ji můžete udělat i doma bez jakéhokoliv „speciálního“ vybavení a někdy s mimořádnými výsledky. Komerční výroba pizzy je ale úplně jiné zvíře.

Tím se dostávám k Vaši druhé otázce: „Je nějaká dobrá náhrada pizza pece?“

Pokud by ta otázka byla adresována mně, a pokud máte namysli komerční výrobu pizzy, tak odpověď by byla Ne!

Na čem ale záleží nejvíce, je množství neboli volume. Kvůli několika pizzám o nějaké speciální peci vůbec neuvažujte, protože vám téměř stejnou službu udělá téměř každá pec. Pokud ale počítáte s větší výrobou, tak se bez profesionální pece neobejdete.  

Já jsem jako konzultant tady v Americe několik  pizzerií otevřel a mimo to  jsem 5 let  pracoval jako zástupce firmy Blodgett pro celou Východní Evropu a tak si myslím, že vím o čem mluvím. Firma Blodgett je jedním z největších výrobců pizza pecí všech druhů. Téměř každá Pizza Hut po celém světě používá některý model Blodgett pece. Například první Blodgett pizza pec pro Pizza Hut v České republice jsem instaloval já.

Blodbett průběžná pizza pec

Vám bych se ale vážená Květo neopovážil nějakou pec doporučit protože o tom Vašem záměru vůbec nic nevím a možná, že kdybych o něm něco věděl, že bych Vám ho za pár šupů rozmluvil.

 Musím Vám ale vážená Květo říci, že to  není jenom ta pec.  

                1968

Pokud máte možnost někde vidět moji Italskou kuchařku kterou jsem vydal v Česku již v roce 1968 nebo ještě lépe Novou italskou kuchyni vydanou o 30 let později v roce 1998, která byla nakladatelstvím Grada vyhodnocena jako kniha roku a ve které je výroba pizzy natolik dobře popsána, že to kopíruje kde kdo, tak se na to podívejte.

1998

Netajím se s tím, že při psaní té mé druhé italské kuchařky jsem hodně čerpal z mých zahraničních zkušeností, zejména z těch amerických, ba naopak jsem na to pyšný.

Pokud se pizzy týká jsem ale k tomu udělal hluboký průzkum v šech pizz a pizzerií včetně těch italských, což mně stálo spoustu času ale i peněz, ale všechny ty informace jsem přizpůsobil českému trhu.

    Asi 20% z materiálů o pizze

Kolik materiálu jsem o pize nevím protože si to nepamatuji, a nakonec všichni ti "odborníci" kteří všechno vědí aniž by četli, by mi to stejně nevěřli. Já jsem také asi 20 let odebíral speciální magazin o pizze a pizzeriích, ale asi před 3 lety jsem to vzdal.

V České republice je již několik firem které vyrábí pizzu a zmrazenou ji rozváží po celé Evropě, ale ty by nikdy nepřiznaly že tu pizzu dělají podle amerického vzoru.

         To ale není nic nového. Například Baťa také vyvážel své výrobky do celého světa, ale ten, oproti těm co dnes nemohou Americe přijít na jméno,  se nikdy nestyděl přiznat, že k jeho úspěchu mu přispěly zkušenosti získané v Americe.

U nás jsou ale lidé kteří si dají dvě nebo tři pizzy v Italii, v Rakousku, případně v Německu, a to jim k otevření pizzerie stačí,  a díky tomu, že Češi toho o pizze ještě moc nevědí a že "všechno zbaští" jsou většinou úspěšní.

Tudíž se vážená Květo nesnažte vynalézat kolo. Prostě pokud  se vám informace v mých materiálech nelíbí, nebo jim nevěříte, tak prostě se řiďte radami těch druhých, nebo někde něco "opajcujte".

S jídelním lístkem v pizzerii žádné potíže asi mít nebudete protože pokud nebudete dělat nic jiného než pizzu, tak  ten lístek je velice jednoduchý. Nakonec i ty kalkulace ve Vašem případě budete mít velice snadné.  Nicméně nějakým povídačkám o inventuře ve vztahu ku kalkulacím nevěřte.  Já jsem se o tom již myslím zmínil, že kompletní inventura ve velkých podnicích může pokaždé stát několik tisíc korun a v tom nejlepším případě, ať tu inventuru děláte ráno, večer, každý den nebo jednou za rok v neděli, vám ta inventura případně odhalí rozdíly v inventuře, ale kdy, kde a jak k těm rozdílům došlo, vám ta inventura neřekne. Jsou ale ale různé tecniky provádění inventur o kerých se tady ale nemohu zmiňovat.

To jestli Vaše pizza je předražená se dozvíte velmi brzy tím, že ji většina lidí přestane kupovat. To ale o kolik je předražená se dozvíte jen pomocí kalkulace, ale pokud byste ty kalkulace dělala podle mě, tak by musely být pro každou pizzu zvlášť. Hrubé náklady se od jedné pizzy k druhé moc neliší, ale musíte počítat s tím, že každá pizza má jiné suroviny (hlavně ten topping) a tím pádem jiný FC (food cost) který se v Americe u pizzy pohybuje mezi 12-15%, a je odvislý od topinku a od prodejní ceny. 

V Americe rozhodujícím nákladem je ale  LC (labor cost), neboli náklady na mzdy, které naopak jsou téměř stejné ať je toping jakýkoliv. Tu pizzu v Americe dělá každý uličník, neboli kdokoliv kdo přijde z ulice, a tak ty náklady na mzdy nejsou zpravidla  vyšší než 18%, ale to má velice úzkou souvislost s produktivitou a s obratem.

No, v Česku ale možná budete zaměstnávat absolventy odborných nebo hotelových škol s maturitou, takže ten labor cost bude o něco větší.

To co Vám tady vážená Květo píši, jsou všechno jen hausnumera, protože jak ty suroviny, tak i mzdy a hrubé náklady  jsou v Česku úplně jiné. Jiná je i kupní síla a spousta jiných ukazatelů.

Tudíž také nevěřte tomu, že jakákoliv kalkulace, ať již sebelepší, může být „standardem pro všechny“.

Ano, standardem pro všechny mohou být techniky tvorby kalkulací, ale o tom, jak se obávám, nikdo nic pořádného ještě nenapsal. S kalkulacemi ale úzce souvisí i receptury, které přísně stanoví jaké a kolik surovin (topinků) na kterou pizzu se má dát aby Vám něco „neujíždělo“. Pokud by to bylo v mé pizzerii a některý zaměstnanec by to nedodržoval, tak by asi velmi brzy ujížděl on, ale to se mu v Česku zatím zřejmě nemůže stát.

V mých příspěvcích jsem několikrát zdůraznil, že já nejsem žádný vynálezce, a že vše co vím a umím jsem si někde přečetl, okoukal, odposlouchal, nebo i opsal. Při tom mém opisování jsem ale velice opatrný, abych opisoval jen to o čem si myslím že bude dobré i pro mě! 

Pokud se týká jídelních lístků, receptů a kalkulací tak Češi je opisují jeden od druhého již více než 50 let a proto to všechno tak vypadá, a pak se někteří diví, že zkrachují a jelikož nidky neměli nějaké přesné vlastní kalkulace se nikdy nedozví proč.

Tudíž závěrem mi nezbývá než Vám, a případně i jiným kteří se do pizzerie chtějí pustit mohu jen poradit, udělat si napřed domácí úkoly, případně si nechat poradit od odborného konzultanta. Jak ale vím, tak konzultantem je dnes v Česku kde kdo, a tak než to ale uděláte, tak si napřed najděte konzultanta, který vám poradí kterého konzultanta si najmout.

KDO SE NIC NEPTÁ, NIC SE NEDOZVÍ!

Spolu s Voltérem považuji za své právo říkat co si myslím, ale do smrti budu obhajovat vaše právo mi odporovat, nebo hledat pravdu někde jinde. Když ale všechno selže, tak se pokuste použít mé rady.

Za používání anglických či jiných cizích odborných výrazů se neomlouvám, a naopak si myslím, že dnes po vstupu do EU by mi měli mnozí pracovníci v pohostinství  být vděčni, protože bez některých těchto výrazů se za nějaký čas v EU asi již neobejdou.

Také se neomlouvám za mé případné gramatické chyby, i když se za ně velice stydím a snažím se polepšit. Když se podíváte na všechny ty mé několikastránkové příspěvky které do těchto stránek píši,  a porovnáte je  s těmi krátkými dotazy mých čtenářů, tak uvidíte, že na to, že v Česku již tak dlouho nežiji si nepočínám tak špatně.

        A HAPPY CHANUKAH

 Michael Klíma

Vážený Ondřeji,

děkuji za Váš příspěvek. Určitě jste se musel povšimnout, že, oproti některým Čechům, kteří mi někdy ani neodpoví, já odpovídám na dané otázky rychle a většinou ne jedním slovem, ale vyčerpávajícím způsobem.

Tím, že říkáte „třeba se dočkáme“ se stavíte do pozice mluvčího větší skupiny lidí, a v tom to vlastně je.

Gastronews.cz jsou odborné web stránky ve kterých má někdo odpovídat na otázky které mají sloužit k poučení. Podle Radima Řezáče, správce těchto stránek za měsíc listopad tyto stránky otevřelo 38 000 lidí. Všichni tito lidé tam nějaké otázky nekladou, ale určitě jste se také musel povšimnout že je ještě méně těch kteří na zadané otázky odpovídají.

Ty web stránky, jak by se možná někdo mohl domnívat, nejsou moji doménou, a ani mi nepatří, a také nemám za povinnost, jak se možná mnoho lidí domnívá, na všechny ty otázky odpovídat. Nu, přesto, že mám i jiné koníčky, mně to zatím baví, ale odpovídat jednotlivcům  na otázky které nemají široký dopad, by byl luxus, který si já nemohu dovolit právě proto, že čas jsou peníze a tyto stránky nejsou nějaký blog.

Já jsem již několikrát na těchto stránkách zdůraznil, že nerozumím ničemu jinému než pohostinství, tudíž blog nespadá do mé expertízy.

Co je to blog, Vy vážený Ondřeji zřejmě víte, ale vaši otázku kladete tak, že očekáváte moji odpověď pro ty lidi které zastupujete, a proto jsem si řekl, že co se rozumí pod tím výrazem v Americe, tady popíši.

Blogy, anglicky blogs, jsou vynikajícím nástrojem projektových týmů, celých oddělení nebo celého podniku, prodejních kanálů, a spotřebitelských celků. Pomáhají jednotlivcům nebo malým skupinám lidí komunikovat se širší veřejností způsobem který je snadnější než e-mail nebo forma diskusního fóra. Blog může pomoci udržet zainteresované strany ve společném zájmu, udržovat soudružnost a kulturu dané skupiny při neformálním informování ostatních o projektech dané zájmové skupiny.

Čím se ale liší blog od diskuse, což jste chtěl vědět, Vám vážený Ondřeji a všem ve skupině kterou zastupujete musím říci, že jsou to peníze.

Blog, alespoň v Americe, není zadarmo. Je to výsledek dlouhého studia  celé řady autorů kteří nehodlali do nekonečna na internetu uveřejňovat cenné informace zdarma. What a country!

Blog, nebo kolonku na webu si může dnes otevřít každý. Každý má svobodu psát na kterékoliv téma včetně uvádění posledních technologií.

Čtenáři jsou pomocí automatického adresáře informování o předmětech jejich zájmu, ale oproti www.gastronews.cz to má jeden háček, a sice, že to není zadarmo, ale za peníze.

Já bych to přirovnal něčemu takovému jako je výstřižková služba, kdy také dostanete za peníze jen specifické informace které vás zajímají.

To přeci zní dobře, nebo ne? Konečně se pohnou ledy a lidé kteří se o své know how nechtěli z nikým zadarmo dělit, budou mít možnost to zpeněžit.

Ono to sice má své zásady a finty, ale o ty tady v zásadě nejde a proto je ani nebudu popisovat.  Je také možné, že v Česku se pod pojmem „blog“ myslí něco jiného a že to má dokonce již i české jméno, ale velké rozdíly v tom nebudou.

Na každý pád se ale vážený Ondřeji nenechte odradit od uvedení Vaši definice českého blogu, za což Vám někteří čtenáři určitě budou vděční.

         Já jsem něco takového jako je blog již předvídal dávno, když jsem na těchto stránkách napsal, že jednoho dne například zaniknou všechny odborné časopisy, jejíchž největší nedostatek je, že mimo těch reklam jenom 10% jejich obsahu jsou odborné informace, které navíc u čtvrtletníků jsou nejméně 3 měsíce staré a navíc ovlivněné názory inzerentů.

         Já se toho asi již nedožiji, ale většina čtenářů těchto stránek si na mně vzpomene až budou čerpat informace, a asi lepší než jsou moje, z blogů, ve kterých budou celá vědecká pojednání, ale za které budou muset platit.

         Ještě k tomu, že se dovolávám slušného slovníku. Nevím co je na tom špatného, když nechci komunikovat s nějakými hulváty kteří používají vulgární výrazy. Co je na tom špatného, že nechci aby se z těchto stránek stal nějaký nechutný chat.

Nebo vám schází  nějaká invektiva.

Plebs podle českého slovníku je starořímské svobodné, ale bezprávné obyvatelstvo; chudina, prostý lid, což se ale o dnes Češích říci nedá.

Někteří Češi jsou sice chudí, někteří, i když je jich čím dále méně, jsou prostí, ale že by byli bezprávní, o tom nemůže být ani řeč.

         Problém je v tom, že si ta práva každý vysvětluje jinak. Pejorativa v příspěvcích několika málo lidí nejsou výrazy plebsu, ale hulvátů a ignorantů, ale demokracie, která teď v Česku již existuje, jim dává právo se svým způsobem projevit.

         Pokud ale se snažíte říci, že pejorativa používám já, tak štěkáte na špatný strom. Ano, já kritizuji, ale v zásadě jen to pohostinství, protože já jsem samozvaný zástupce té největší skupiny která se na pohostinství podílí a to jsou hosté, a ty ostatní blbosti které Češi dělají mi mohou být ukradené, protože tomu nerozumím.

         Kritika je ale ošemetná věc a někdy se „nádechu“ pejorativ neobejdete (což ale s blogy nemá co společného), a Češi by mi měli být vděční za to, že za ně dělám tu nepříjemnou, špinavou práci. Nicméně ale, tak jak jsem již několikrát zdůraznil, tak je to v dobrém úmyslu a každý má právo se proti mým kritikám ohradit.

         Já žiji již téměř 40 let v zahraničí, ale některá česká, moravská a hornoslezská přísloví znám, ale musel byste být více specifický abych pochopil co si mám já před svým prahem zamést.

         Já prostě dělám to co umím, a někdy možná udělám i chybu, což je také dobře protože chybami se člověk učí, ale většinu mých čtenářů nemusím asi ubezpečovat, že vše co dělám, dělám v dobrém úmyslu.

Ale jak jedno české, moravské nebo hornoslezské přísloví říká: „Dělej čertu dobře, a peklem se ti odmění“.

 Voltaire, pravým jménem François Maria Arouet, (1694-1778)

KDO SE NIC NEPTÁ, NIC SE NEDOZVÍ!

Spolu s Voltérem považuji za své právo říkat co si myslím, ale do smrti budu obhajovat vaše právo mi odporovat, nebo hledat pravdu někde jinde. Když ale všechno selže, tak se pokuste použít mé rady.

Za používání anglických či jiných cizích odborných výrazů se neomlouvám, a naopak si myslím, že dnes po vstupu do EU by mi měli mnozí pracovníci v pohostinství  být vděčni, protože bez některých těchto výrazů se za nějaký čas v EU asi již neobejdou.

Také se neomlouvám za mé případné gramatické chyby, i když se za ně velice stydím a snažím se polepšit. Když se podíváte na všechny ty mé několikastránkové příspěvky které do těchto stránek píši,  a porovnáte je  s těmi krátkými dotazy mých čtenářů, tak uvidíte, že na to, že v Česku již tak dlouho nežiji si nepočínám tak špatně.

          A HAPPY CHANUKAH

M. Klima

Vážený čtenáři,

teď se v Česku z nějakého důvodu nosí: „Nevím, ale myslím si…“ a pokud si Vy vážený čtenáři myslíte, že já mám vliv, nebo že jsem zodpovědný za to kdy, kde a kam se který dotaz zařadí, tak jste na velkém omylu.

Já jak jste se při své bystrosti asi povšiml, tak odpovídám na otázky rychle a většinou takovým způsobem, aby z mé odpovědi čerpali i ti kteří se na danou otázku obávali zeptat aby nevypadali hloupě.

Žádná otázka není tak hloupá, aby se na ni nenašla chytrá odpověď , ale hloupé jsou komentáře některých čtenářů kteří se na nic neptají a vlastně ani nevědí co chtějí.

M. Klima

Vážený čtenáři,

já mám sice jiné starosti než jsou tyto stránky, ale dokud mně to baví tak do nich rád přispívám.

Vlastní otázky ale do těchto stránek nepřidávám a  ničím se nevnucuji  jen proto abych se producíroval protože to nemám zapotřebí a jenom se snažím  na dané otázky odpovídat podle mého nejlepšího vědomí a svědomí.

Odpovídám tudíž v té sekci ve které byla otázka položena, ale abych posuzoval to  jestli otázka  do dané sekce patří nebo ne ode mě nikdo žádat nemůže nehledě k tomu, že kdybych ji přeřadil do jiné sekce podle mého uvážení bych v tom nadělal ještě větší zmatek než v tom je.

Mimo mísu, pokud tomu rozumím je zřejmě něco jako hors d'ouvre.

Vaše doporučení že by některý dotaz měl být zařazen do te spravné misy  „KOREKTNÍ DISKUSE“ je ale právě v naprostém rozporu s mým pojetím těchto stránek které by měly sloužit k podávání odpovědí na dané otázky a ne být nějakým diskusním fórem. Tento můj názor jsem ale již rozvedl v té nekorektní diskusi v „KOREKTNÍ DISKUSI“.

Já vím, že tím vlastně zakládám další „nekorektní“ diskusi, ale vy jste skutečně napsal: Jak se to sem zase dostalo?
Myslím, že tyto příspěvky patří k tématu "KOREKTNÍ DISKUSE". Přimluvte se, prosím pane Klíma, jestli máte tu moc u správce stránek, ať v tom nedělá ty zmatky.

Na to jsem Vám vážený čtenáři odpověděl, ale mé odpovědi, aby to nebyla nějaká diskuse, jsou vždy míněny pro všechny čtenáře těchto stránek což je můj názor, lépe řečeno zásada, ale nevztahuje se na všechny ty „korektní“ diskuze.

Ku zjištění, že pokud se mi něco nelíbí můj názor vyjádřím nikdo nepotřebuje moc bystrosti. Já totiž pokud se mi něco nelíbí se nebojím to napsat, ale téměř každý můj příspěvek zakončuji prohlášením, že spolu s Voltérem považuji za své právo říkat co si myslím, ale že do smrti budu obhajovat právo druhých mi odporovat.

Mé odpovědi na případné otázky nemusíte číst všechny leda, že se chcete stavět do postavení advokáta těch ostatních tazatelů. Pokud je ale budete číst, tak mně eventuálně musíte napsat ve které mé odpovědi jsem někoho urazil, což určitě nebyl úmysl.

Nikdy jsem nevyjádřil můj odsudek? že by některá otázka byla hloupá, ba naopak jsem již několikrát napsal: „Žádná otázka není tak hloupá, aby se na ni nenašla chytrá odpověď „ což není z mé hlavy, ale z mé hlavy je, že  hloupé jsou komentáře některých čtenářů, rodilých diskutérů a advokátů těch tazaatelů, kteří se na nic neptají a vlastně ani nevědí co chtějí“.

Někteří z těchto diskutérů používají invektiva která z nějakého důvodu adresují přímo mně a těm někdy napíši moji „diplomatickou odpověď“ což Vy zřejmě považujete za urážky.

Vy tentokráte píšete: Myslím si, že v mém případě to nebylo nutné (Vás urážet?) a omlouvám se, že jsem si dovolil po vás chtít něco pro vás tak naprosto nemožného (mylně jsem se domníval, že jste se správcem severu v kontaktu).

Že nejsem správcem tohoto serveru jsem během těch dvou let co do něj přispívám již několikrát zdůraznil. Něco takového, že by pro mě bylo něco naprosto nemožné v mém náboženství neexistuje a mohu Vás vážený čtenáři ubezpečit, že  jsem během doby co do tohoto servru přispívám jeho správci panu Radimu Řezáčovi navrhl několik zlepšení o čemž se přesvědčíte v brzké době kdy se struktura těchto stránek podstatně zlepší.

To by Vás však vážený čtenáři nemělo odradit od toho abyste i Vy panu Řezáčovi Vaše návrhy na organizaci těchto stránek napsal za což Vám Radim určitě bude vděčný.

□

KDO SE NIC NEPTÁ, NIC SE NEDOZVÍ!

Spolu s Voltérem považuji za své právo říkat co si myslím, ale do smrti budu obhajovat Vaše právo mi odporovat, nebo hledat pravdu někde jinde. Když ale všechno selže, tak se pokuste použít mé rady.

Za používání anglických či jiných cizích odborných výrazů se neomlouvám, a naopak si myslím, že dnes po vstupu do EU by mi měli mnozí pracovníci v pohostinství  být vděčni, protože bez některých těchto výrazů se za nějaký čas v EU asi již neobejdou.

Také se neomlouvám za mé případné gramatické chyby, i když se za ně velice stydím a snažím se polepšit. Když se podíváte na všechny ty mé několikastránkové příspěvky které do těchto stránek píši,  a porovnáte je  s těmi krátkými dotazy mých čtenářů, tak uvidíte, že na to, že v Česku již tak dlouho nežiji si nepočínám tak špatně.

M. Klima

Vážený Ondřeji,

dostáváme se tam, kam jsem se nechtěl dostat a sice do nic neříkajícího chatu.

Já nepíši referáty protože nejsem žádný referent  a s nikým nediskutuji protože nejsem  žádný diskutér. K Vašemu duševnímu osvěžení si tudíž musíte nalézt někoho Vaši duševní úrovně, ale nenechávejte to na jiných.

Při studiu té matematiky a ekonomie jste nejspíše mnohdy byl nemocný protože jak v v matematice  a ekonomii se učí že každý započatý příklad musíte dokončit.

Vy jste ale utekl z Vašeho původního téma což bylo to, že se dovolávám slušného slovníků, a od Vašeho požadavku abych vysvětlil rozdíl mezi diskuzí a blogem, čehož jsem se já tuším zhostil bezezbytku, ve správném čase,  tudíž nejsem nikomu nic dlužen.

Vy oproti tomu Vážený Ondřeji jste dlužen nejenom mně, ale i ostatním čtenářům těchto stránek definici toho co podle Vás je blog, ale vy oproti mně moc času k tomu již nemáte, protože jak správně říkáte „správný čas už byl“.

Ještě jedna maličkost. Pokud jednáte se mnou tak nesmíte mluvit v hádankách. Já totiž skutečně netuším co to je k čemu jsem se dostal tak blízko. Doufám ale, že ne k Vám. Také si asi budete muset přečíst několik jiných mých příspěvků do těchto stránek, abyste se zbavil názoru že mé příspěvky mají nějaké „kličky dozadu“.

Mým forte při patnáctileté výuce pohostinství v Americe bylo, že mé přednášky nebyly strohým předčítáním fakt (která  by si 60% studentů stejně  nezapamatovala), ale zábavným a poutavým předávání zkušeností mnoha úspěšných (i neúspěšných) hoteliérů, restauratérů či jiných pracovníků v oboru.

Mohu Vám také vážený Ondřeji říci, že američtí studenti, protože za své vzdělání musí platit, se nebojí své kantory kritizovat, ale za celá ta léta me praxe jsem se s kritikou toho, že bych mé studenty nic nenaučil, nikdy nesetkal, ba naopak, mnozí byli velice úspěšní a nestyděli se přiznat, že nějakou zásluhu jsem na tom měl i já.

No a mé odpovědi do Gastronews stylizuji také tak (bez kliček dozadu). Ale krása internetu, o čemž jsem se již několikrát zmínil, je v tom, že to co se Vám nelíbí nemusíte číst, nebo že  dokonce můžete vymazat to co se Vám nelíbí a nic vás to nestojí. Jak to bude až pan Řezáč z těchto stánek udělá blog mi není jasné.

Michael Klíma