Diskuse na téma hvezdickovy system

Vážený Petře,

děkuji za Váš  příspěvek. Já se netajím tím, že nečtu noviny, myslím ty místní americké, protože je to na jedno brdo a všechny novinky a katastrofy vidím na televisi, na kterou čumím od rána do večera, v přímém přenosu. V neděli manželka sice noviny kupuje, ale jenom kvůli inzerátům na laciné potraviny, kuponům na slevy a televisním novinám, protože podle toho si manželka pak vybírá programy které ji zajímají.

Můj den ale začíná tím, že čtu české noviny na internetu a to proto, abych byl „im bilde“. Občas také zabrousím do chatu některých těch novin, ale to se mi hned udělá zle, a tak to rychle přepnu. Jestli tyto chaty jsou ukázka inteligence a duševní úrovně českého národa tak je štěstí že je to v češtině a že některé ty výrazy se do jiného jazyka ani přeložit nedají. Abych ale řekl pravdu, tak mi to moc nevadí, to je prostě daň kterou musíme všichni platit té demokracii kterou si lidé vykládají všelijak. Na štěstí to člověk může během vteřiny přepnout na něco jiného. Více mi vadí že podobné směry, jakýsi chat, se dostává i na tyto stránky, kde mimo některých zpráv z latrýny se dokonce občas objevují i vulgarismy a ukázky primitivismu lidí kteří v tom našem oboru našli útočiště.

V tom myslím je také to, jak říkáte, že česká republika, v porovnání s některými jinými kultivovanými zeměmi, je stále v pozadu s kvalitou služeb v gastronomii. Podle mě je to také proto, že Češi, jak se zdá, se stále vzhlíží ve všem co je na té druhé straně plotu a snaží se to bezhlavě kopírovat, přičemž zapomínají na to, že to bylo dosaženo vysokým profesionalismem a velmi tvrdou prací. Není ale všechno zlato co se třpytí a proto mnohé „západní“ styly u nás neuspěly. Ono to není totiž  jen v provozovatelích té gastronomie, ale i v hostech, kteří, i když se o tom nehovoří, té západní úrovni ještě nedorostli a to hlavně finančně. To že si někteří lidé mohou u nás dovolit pětichodové menu za 5.000,- Kč (bez vína), ještě nesvědčí o tom, že český host je na nějaké světové gastronomické úrovni. Proto se mi také líbí Váš postřeh toho jak se někteří lidé v pohostinství vzhlíží v takzvaných „cizincích“. Proto jsem moji definici úspěchu v pohostinství doplnil i o zmínku o cizincích a domácích hostech.  

Tajemství úspěchu v pohostinství je v tom, že dokážeme vyjádřit respekt každému našemu hostu (pokud je to host), a to jak cizinci tak i domácímu hostu, bez ohledu na barvu jeho  pleti, na stupeň jeho vzdělání, na jeho společenské  postavení,  nebo třídní původ, a dokonce i bez ohledu na to, jestli momentálně má peníze nebo ne.

O Češích se také říká, že jsou závistiví, a já jako Čech to mohu potvrdit. Já Vám totiž závidím to, že pracujete na Queen Elizabeth 2. Já jsem pracoval obrazně řečeno již po celém světě a to ve všech možných funkcích, pracoval jsem i jako steward, ale na zaoceánské lodi ještě nikdy. Na cruises jsem sice byl, ale musím říci, že to mně ani neláká, ale viděl jsem nedávno pořad o Queen Marry 2, a rozhodl jsem se, že si jednou cestu do Evropy na té lodi budu špendýrovat i kdybych mně to mělo stát  mé celoměsíční kapesné.

Děkuji za Váš příspěvek a až nebudete mít co dělat, což zřejmě není tak často, tak byste mohl na těchto stránkách popsat váš „pracovní“ den.

S pozdravem Mike

KDO SE NIC NEPTÁ, NIC SE NEDOZVÍ!

Spolu s Voltérem považuji za své právo říkat co si myslím, ale do smrti budu obhajovat vaše právo mi odporovat. Pokud jste zvyklý používat nějaké vulgarismy, na což máte právo a co vás identifikuje, tak se nemusíte ani podepisovat.

Také se omlouvám za případné překlepy nebo gramatické chyby v mých materiálech. Já vím, že je to chabá omluva, ale více než 30 let jsem nepsal česky, a tak mi to prostě už tak nejde, ale pracuji na tom.

         Mike